Bastlení základ života? – Díl první

Tak už je to rok. Přesněji rok, dva měsíce a 12 dní od momentu, kdy jsem se poprvé od dětských let naplno ponořila do krásy bastlení. Začalo to přitom tak nevině, krabicí se starými elektro stavebnicemi nalezenou při úklidu. Samé jednoduché věci to byly. Odpuzovač komárů, infra závora, bezdrátový mikrofon, “benga” siréna, a tak podobně. Všechny nové a nedotčené. Spolu s krabicí se mi podařilo vykopat z hlubin skříně taky pájecí stanici ZD-99 zakoupenou ještě na vysoké, kalafunu a pájku.

Vedena až magickou zvědavostí vysypávám součástky na stůl, žhavím pájecí hrot a čtu si návod k první stavebnici. Odpuzovač komárů… Pche! To bude easy!
A taky bylo, postavila jsem ho asi za 10 minut. Píská hezky, říkám si a odhaluji obsah dalšího sáčku. Tentokrát už jde o složitější zapojení, takže se musím víc soustředit a práce mě zcela pohltí. Čtu, zkoumám, ohýbám, pájím, štípám, měřím, zkouším, chvíle napětí a… funguje to!

Tohle se v mírných obměnách opakovalo další dvě hodiny. Pak mi došly stavebnice a já se zastavila, abych s úžasem zjistila, že zažívám něco, co už dlouho ne. Klid. Pohodu. S odstupem času si troufám říct, že dokonce i něco jako mír v duši. Nemyslím na léky, na záchvaty, na nepovedenou operaci hlavy, na kopačky od přítele, který to už prostě nedal, na samotu, na neplodnost a na bolest. Konečně jsem poprvé od té osudné diagnozy aspoň na chvíli šťastná…

Všechny stavebnice až na jednu, ze které se ztratilo několik součástek, fungovaly na jedničku. To mě povzbudilo k dalšímu snažení. Stavebnice jsou fajn, ale chtělo by to vymyslet a postavit něco vlastního, zní mi v hlavě. Vedena svým vnitřním hlasem stahuji z internetu všelijaké knížky, příručky a učebnice, a pouštím jsem se do studia. Většinou v angličtině. Nevím proč, ale věci vědeckého a technického rázu se mi mnohem lépe studují anglicky, než česky. Taky jsem si stáhla nezbytný software. Eagle na schémata a plošné spoje a Inventor na modelování krabiček a mechanických dílu ve 3D.

Další cca měsíc jsem se víceméně točila na místě. Nápadů a návrhů jsem měla spoustu, ale problém byl, jak je realizovat. Koupila jsem si sice nějaké základní součástky, propojky, nepájivé pole a dokonce i originální Arduino UNO, ale popravdě mi to moc nešlo. Neustále mě svírala plíživá úzkost, že něco zapojím špatně a zničím. Bála jsem natolik, že jsem radši nedělala nic.

Zlom nastal, když jsem objevila online nástroj Tinkercad. Jedná se o jednoduchý 3D CAD modelovací nástroj (3D designs) a nástroj pro kreslení schémat a HW simulaci včetně simulace běhu kódu na Arduino UNO (Circuits). 3D modelovaní mě jako pokročilou uživatelku Autodesk Inventoru moc nenadchlo. Takový pěkný základ, ale nic extra. O to větší ale bylo mé nadšení z modulu Circuits. Nadšení, které v dalších týdnech přerostlo doslova v posedlost.

Naprosto jsem utrhla ze řetězu a zkoušela kde co. Bez bázně a výčitek jsem pálila a ničila jednu simulovanou součástku za druhou. S trochou nadsázky by se dalo říct, že můj přistup připomínal spíš řádění v GTA, než aplikovanou elektroniku 😀
Tahle jsem se ale naučila nejvíc, bezstarostnou metodou pokus-omyl v kombinaci se  systematickým studiem teorie.

V průběhu loňského listopadu jsem postupně vytvořila asi 20 různých obvodů, většinu podle knížky Průvodce světem Arduina, která mi v těchto začátcích moc pomohla, a můžu jí vřele doporučit. Pomalu, ale jistě mi začaly jednotlivé kusy informací zapadat do sebe, dávat vyšší smysl a získávala jsem ve svém počínání jistotu dosud nepoznanou. Konečně nastal čas pustit se do skutečně vlastního návrhu!

Ale o tom si povyprávíme zase někdy příště… 😉

Příspěvek byl publikován v rubrice Povídánky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Bastlení základ života? – Díl první

  1. thegoodhen napsal:

    To jsem rád, že má na Vás bastlení takhle až skoro terapeutické účinky. 😀 Úplně jste mi teď připomněla, jak jsem si hrál před pár lety, když bylo pro mne Arduino něčím novým, když mi nešlo moc o to, jestli výsledek k něčemu bude, ale měl jsem radost, když mi blikala ledka! 😀 Jinak nedá mi to a musím se zeptat – na tom obrázku úplně vpravo – numpad lock… pročpak tam jsou 2 ta Arduina? 😀

    • Gabi napsal:

      Tak já to dělám hlavně pro radost 🙂 A dvě Arduina jsou tam proto, že jsem si chtěla vyzkoušet I2C komunikaci 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *